Sbohem Evropo

Mapa cest J. E. WelzlaRoku 1893 se tedy Welzl rozhoduje opustit svou vlast. Důvody nechce nikdy později rozvádět a komentovat. Ve svých dopisech spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi, ze kterých později vznikne první kniha, se o důvodech svého odchodu zmíní jen okrajově a po "welzlovsku": “Co mne k tomu pohnulo a co bylo příčinou mého odchodu, nebudu vykládali, protože po tom nikomu ničeho není!“

Ze Zábřeha se vydává na jih do Janova, který už zná. Zde se nechá najmout na loď plující do USA. Ve dvaceti pěti letech tak odchází navždy do světa. Do vlasti se pak vrátí pouze na okamžik, na dobu několika měsíců, po více jak třiceti letech strávených v Arktidě. K ledovému moři má však nyní ještě daleko. Loď pluje do Baltimore, Galvestovnu a pak nabere kurz na Austrálii a Vladivostok. Jan Welzl tak při své první plavbě obepluje téměř celý svět. V Americe váhá, zda zde má zůstat, ale jako kdyby cítil budoucí trable, které ho potkají ve Spojených státech, rozhoduje se pokračovat do jiného koutu světa. Když loď se svým nákladem bavlny dorazí do Vladivostoku, je Welzl zcela nasycen mořeplavby i života námořníka. Sestupuje na pevnou zem a hledá si novou práci. Tu nachází v carském arzenálu. Na Sibiři v té době probíhají mamutí práce na Transsibiřské magistrále a je sháňka po kvalifikovaných lidech. Stavba zaměstnává desetitisíce lidí z centrální části Ruska i z Asie. Janova profese – tedy zámečník - je přesně to, co je při takové stavbě probíhající složitým terénem potřeba. Stavitelé musí překonat mnoho vodních toků a staví se tak stovky mostů. Welz se tedy vydává hledat štěstí na stavbě magistrály. Pracuje někde u Irkutska. V Chomustoku, osadě nedaleko Irkutska také stráví zimu 1894/1895 ( možná to ale bylo i později). Zde se dovídá nové zprávy o zemi ve které se ocitnul. Zjišťuje jak je Sibiř obrovská a jaká bohatství mohou čekat na severu – zlato, kožešinová zvěř a mamutovina. Co ho ale patrně nejvíce láká je svobodný život. Z vyprávění, která slyší je zřejmé, že tam někde daleko na severu je ještě země, kde člověk nepodléhá žádné vládě a může žít zcela svobodně. Welzl, který má v hlavě ještě trpké zážitky z vojny podvědomě touží po něčem takovém. Chce se starat sám o sebe, žít mimo civilizaci. Rozhoduje se tedy podstoupit riskantní podnik – cestu směrem na severo-východ, do nejodlehlejších míst Sibiře.



Ukázka z knihy "SVOBODA POD BODEM MRAZU
Příběhy a záhady, které zanechal největší český polárník
Jan Eskymo Welzl"

Ukázka z knihy - Sbobem Evropo