Návrat do Československa

Ve dvacátých letech minulého století žije Welzl patrně již více na americké než na ruské straně Beringova moře. A tehdy se stává věc, která zcela změní jeho život. Po ztroskotání záhadné lodi Seven Sisters u severního pobřeží Aljašky se Welzl dostává do problémů. Ztroskotáním přišel o svůj majetek a také majetek jiných lovců. Na Aljašce se také dostane do hledáčku amerických úřadů. Je po první světové válce, v Rusku se stabilizuje nový společenský řád, jehož moc postupně sahá až do nejvzdálenějších míst bývalé carské říše a v Americe vypuká tzv. Red Scare – vyznačující se strachem z komunistů, atentátů a špionů. Zpřísňuje se imigrační politika. Welzl nemá po ztroskotání lodi žádné doklady (které ale nemohl mít ani předtím). Dalším problémem je jeho řeč. Uměl se pohybovat mezi různě mluvícími národy a vždy se nějak domluvil. Současně ale u něho došlo k takovému promíchání jazyků a možná i duševnímu zmatku, že se dá říci, že jazyků znal v té době hodně, ale všechny špatně. Domluvit se v Arktidě, kde jde o přežití je něco jiného, než se obhajovat u amerického soudu. Když se rozhold hájit u soudu sám a "po svém", je jeho osud zpečetěn. Podezříván ze špionáže byl z USA vyhoštěn a poslán do Hamburku. Zde žije opět nuzně. Byl vyrván ze svého života v divočině a v moderním světě již žít neumí. Prodává zeleninu a kreslí obrazy polárních krajin. Opět v jeho životě jako mnohokrát předtím zasáhne náhoda. Svým vyprávěním zaujme úředníky československého konzulátu a nakonec si začne dopisovat s Rudolfem Těsnohlídkem. Ten Welzla zachrání pro budoucnost. Z dopisů psaných nesrozumitelnou češtinou vykřeše první knihu. Situace s Janovou rodnou řečí je dobře patrná ze zoufalých žádostí Rudolfa Těsnohlídka:" Pane Welzl, prosím nepiště svoje dopisy česky, ale jakoukoliv řečí, kterou dobře znáte!" Díky spolupráci s Těsnohlídkem Welz zjistí, že za své příhody může získat peníze. Za ně odcestuje do Kanady, ale pak se vrací a rozhoduje se podívat i do Československa. V roce 1928 přijíždí do Prahy. Okamžitě upoutává pozornost novinářů a je dokonce pozván na audienci k prezidentu republiky Tomáši G.Masarykovi. A pak přijíždí i do rodného Zábřeha. Zde navštěvuje známé z dětství a všude vypráví. Jeho dobrodružství vychází v Moravském severu. Welzl ale také sklízí posměch a úšklebky. Není divu. Do klidného města vpadne člověk hýřící dobrodružstvími ze Sibiře, Aljašky a Yukonu. Chová se bodře, ale neotesaně. Nic pro usedlou maloměstskou společnost. V Zábřeze ho nakonec vyhledá Bedřich Golombek a pozve ho do Brna, kde má Welzl diktovat své příběhy pro novou knihu. Welzl diktuje a také jezdí po přednáškách, které mu pánové Golombek a Valenta obětavě organizují. Je vynikajícím a neúnavným řečníkem. Jaroslav Franke vzpomíná na Janovu přednášku v zábřežské Sokolovně v prosinci roku 1928 takto:


Na jevišti seděl mohutný pán, byl silný, robustní, ale s takovou velmi s dobrotivou tváří. Pro mě vypadal jako už starý, letitý člověk, ale zas natolik vitální, že jsem byl přesvědčen, že to dokáže, že se zase vrátí na sever a uplatní se tam. Hovořil velmi přesvědčivě a vykládal různé podrobnosti.Vykládal s plným zápalem  a ty oči mu zářily, že člověk opravdu věřil všemu co říká. Já jsem ho jak se to lidově říká doslova žral.“

Spisovatelé Golombek a Valenta zaznamenají stovky stran Janových vyprávění. Pak mu předloží smlouvu, kterou všechna práva ke svým příběhům výhradně převádí na tyto pány. Jan vidí smlouvu, které moc nerozumí a peníze, které dostane. Za ty peníze může odjet znova na sever. Podepisuje a tak se navždy vzdá práv a zejména peněz, které by v budoucnu mohl z prodeje úspěšných knih dostat. Po osmiměsíčním pobytu v Československu odjíždí do Arktidy. Nepodlehl místnímu pohodlí, i když zde notně ztloustl. Je světoběžníkem a život v Evropě ho dusí. Ve svých 60 letech musí zpět na sever. Při odjezdu se loučí s přáteli slovy: “Sbohem, už se nikdy neuvidíme!“ A má pravdu. Jeho poslední dlouhá cesta končí v Dawson City. V té době to byl ještě také drsný sever. On chtěl ale dál. Nedostatek peněz a nebo vízové povinnosti ho v jeho cestě na Novosibirské ostrovy zastavily. Welzl uvízl v tomto vymírajícím městě zlaté horečky, které ještě pamatoval z dob jeho slávy. Stráví zde posledních dvacet let života.


Ukázka z knihy "SVOBODA POD BODEM MRAZU
Příběhy a záhady, které zanechal největší český polárník
Jan Eskymo Welzl

Návrat do Československa - Ukázka z knihy